Elektronické knihy (údajně) nastupují
V německém Frankfurtu se loni v říjnu konal tradiční knižní veletrh a mnohá média o něm informovala jako o milníku, s nímž definitivně začínají končit knihy papírové a nastupují knihy elektronické. Výrobci totiž s velkou pompou představili vylepšené čtečky a mnozí lidé (novináři i veřejnost) jim — znovu — sedli na lep.
Co je to vlastně eBook
Elektronická kniha, kterou možná znáte pod anglickým termínem eBook,
není zase tak převratná novinka, jak by se mohlo zdát. Už před více než
dvaceti lety se knihy ukládaly jako prosté texty a později přišly způsoby
dokonalejší, umožňující třeba i vkládat obrázky. Uložený text ovšem
bylo možné upravovat, což u knih (ale i vědeckých zpráv a podobně)
není právě žádoucí. A tak spatřil světlo světa takzvaný elektronický
výtisk. Zjednodušeně řečeno jde o dokument (časopis, knihu, ale třeba
i fakturu), který je možné zobrazit, ale není možné jej upravit. Navíc
se zobrazuje všude stejně bez ohledu na to, v jakém programu jej otevřete,
a dokonce bez ohledu na to, zda jej zobrazujete na počítači nebo třeba
v mobilním telefonu. Jedním z „učebnicových příkladů“ digitálního
výtisku je známý formát PDF. Ale existují i formáty jiné.

Kde elektronickou knihu vzít?
Nikoho asi nepřekvapí, že největším zdrojem elektronických knih je internet. Mnohé tituly můžete na internetu získat dokonce zdarma. A pokud budete elektronické knihy jenom stahovat a nebudete je dále šířit, nemusíte si ani příliš lámat hlavu s legalitou. Pouhé stahování pro osobní potřebu je legální vždy — i v případě autorsky chráněných děl. Ale i ceny placených elektronických knih jsou velmi zajímavé: obvyklá je taxa kolem 50 Kč za dílo. Navíc díky různým rychlým platbám (například pomocí SMS z mobilního telefonu) můžete požadované dílo získat během pár vteřin.
Jak eBook číst?
Elektronickou knihu lze zobrazit na libovolném počítači, v „chytrém“ mobilním telefonu (tzv. smartphony vybavené zpravidla operačním systémem Symbian nebo Windows Mobile) a do výčtu můžeme přidat i některé lepší multimediální přehrávače. Jinými slovy, eBook můžete číst v libovolném zařízení s displejem, které umožňuje nainstalovat (zdarma dostupný) program ke čtení příslušného formátu nebo má tento program již předinstalovaný.
Aby toho nebylo málo, tak výrobci elektroniky přišli i se speciálními
zařízeními označovanými jako eBook Reader (tedy čtečka elektronických
knih). Tato zařízení jsou v podstatě jen displeje s vnitřní pamětí a
s relativně slušnou výdrží při provozu na baterie. Jde o přístroje
dosti malé a lehké (jako větší mobilní telefon), takže stačí nahrát
elektronickou knihu (resp. několik set až tisíců knih najednou) a můžete
vyrazit na cestu a číst si třeba v autobuse. Jenže toto zařízení, které
v podstatě duplikuje funkce počítače či mobilu, stojí kolem 10 000 Kč.
A navíc čtení na displeji je pro oči podstatně namáhavější, než
čtení z papíru. Třebaže výrobci eBook Readerů znovu a znovu tvrdí, že
vynalezli technologii, která už tímto neduhem netrpí. (I ve Frankfurtu to
byl hlavní argument.)

Sečteno, podtrženo
Elektronické knihy mají tedy řadu výhod — lze je získat rychle, levně (nebo zdarma), můžete jich mít uloženo několik stovek až tisícovek v malém přístroji a nosit je kdykoliv u sebe. Jenže abyste si výhod mohli užít, musíte investovat slušnou sumu do přístroje, který vašim očím rozhodně neprospěje. Lze sice využít zařízení již zakoupené, jenže mnoho výhod tím potřete. Navíc je zde i otázka kvality zobrazované „knihy“: dokážete si představit, jak by vypadala reprodukce obrazu některého z italských mistrů na mobilu?
Marné jsou asi také naděje, že by elektronické knihy přitáhly ke čtení mladé generace. Pokud je nemotivují rodiče, či dokud školy neupraví osnovy a nezačnou probírat literaturu, která není teenagerům cizí, předražená zařízení těžko něco zmůžou. Nebo už jste viděli náctiletého, jak ve svém supermoderním mobilu čte knihu?
Díky elektronickým knihám pravděpodobně snadno získáme přístup k historickým dílům, která bychom jinak těžko dostali do rukou. Ale že si bez čtečky eBooků za pár let novou knihu nepořídíte, to se rozhodně bát nemusíte. Takovému stavu jsme ještě obrovsky vzdáleni, pokud na něj vůbec kdy dojde. Koneckonců příchod televize také neposlal rádia do propadliště dějin…
A na závěr pár WWW tipů: