Havlas.eu

Leckomu leží naše armáda v žaludku — ať už kvůli „vysokým“ investicím, „zbytečným“ zahraničním misím, zpívající ministryni obrany, či poslední dobou zejména kvůli „nebezpečnému“ americkému radaru. Já se ovšem nechci pouštět do těchto oblíbených polemik. Koneckonců kdo má mozek a zná Google, tak jistě sám najde, že například armádní investice jsou paběrkem v porovnání s vládními (mnohdy rádoby) ekologickými projekty. Dnes jsem připravil výběr patnácti nejzajímavějších fotek na téma „Armáda ČR“, které jsem našel při svém občasném brouzdání po webech našeho vojska. Pokud se dobře pamatuji, většina obrázku pochází konkrétně ze serveru NATOaktual.cz, ale nevylučuji, že jsem je vzal i z různých oficiálních stránek našich jednotek. (Možná byste byli překvapeni, kolik zajímavých webů naše armáda má.)

Na prvním snímku vidíte scénu z odjezdu naší jednotky do Afgánistánu. Jak jste jistě pochopili, jde o dárky-talismany, jednoho z našich mužů ve zbrani.

Další obrázek také patří k odletu naší mise do Afgánistánu. Je z března 2008, kdy v Brně přistál obří dopravní letoun Antonov An-124 Ruslan, aby našemu kontingentu odtransportoval na východ oblíbené obrněnce BVP (Bojové Vozidlo Pěchoty). BVP vidíte v pozadí na korbě vojenské Tatry.

A ještě jednou An-124 Ruslan v Brně a nakládání BVPček. Všimněte si nejen rozměrů letadla, ale také zajímavého kontejnerového nosiče, na kterém je BVPčko na Tatře uchyceno. Nádherně je také vidět nezávislé zavěšení kol nákladního auta, které se „vzpíná na zadní“.

Tento snímek je již přímo z Afgánistánu a ukazuje hlídku našich výsadkářů při ostraze důležité komunikační tepny (ano, ta polní cesta dole). Být to klidnější oblast, byla by tam nádherná dovolená… nemyslíte?

Poslední obrázek na téma „Afgánistán“ ukazuje splněný sen kdejakého českého kluka. Červenomodrobílá vlajka plápolá nad vozidly HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle) řečenými familiérně „Humvee“, tedy nad vojenskou verzí skvělého vozidla Hummer (I). 26 těchto krasavců mají naši v Afgánistánu zapůjčených od US Army.

A jsme zpátky v České republice. Stovky nových vozů Tatra T-810 nahradí již dávno přesloužilé „vejtřasky“, tedy stroje Praga V3S (Vojenský 3tunový Speciál). Legendární Pragovky sice dokázaly svými schopnostmi přesvědčit i v náročných podmínkách současných zahraničních misí (američanům tuhnul prvotní úsměv, když jejich supermoderní stroje tahaly v pouštích z písku), ale padesát let služby je už příliš i na lodě, natož na auta. Od letošního dubna je tedy nahrazují vozy jiné značky, ale stále českého původu. (Rejpalové jistě pronesou cosi o kabině od Renaultu, ale my ostatní víme, že kabina vojenské auto nedělá.)

Největší a nejsilnější obrněnec ve službách naší armády vychází sice z již relativně zastaralého tanku T-72, ale cca 30 kusů nejmodernější verze T-72M4 CZ je síla, která se může porovnávat se západem. Doby, kdy naše armáda živila přes 4 000 tanků jsou tedy nenávratně pryč, ale přiznejme si to: masivní nasazení tankového vojska dnes možné není. Další Kursk už nikdy nebude.

Ještě jednou T-72M4 CZ. Na poměrně unikátním obrázku vidíte více těchto strojů najednou na manévrech ve vojenském prostoru Libavá. Pokud máte zájem vidět tyhle stroje na živo, máte smůlu. V lepším případě potkáte jeden kus na nějaké vojenské akci typu Bahna. Ale pohromadě se neprezentují.

Největší chloubou naší armády jsou nadzvukové stíhačky švédské výroby Jas-39 Gripen. Škarohlídi sice dodnes nelevný nákup těchto strojů nezkousli (a do jisté míry mají pravdu, že nadzvukové stroje jsou při rozměrech naší republiky snad až příliš), ale historie nás naučila, že spoléhat na ochranu cizích států se nevyplácí. Snímek pochází samozřejmě z letecké přehlídky, pět strojů najednou při misích nelétá.

Leteckou ochranu naší republiky zajišťují kromě Gripenů ještě domácí letouny L-159 Alca, následovníci veleúspěšného Albatrosu. Na snímku nádherně vidíte pilotem odpálenou světlici, která slouží ke zbavení se řízených raket zaměřených na letadlo.

Další municí odpůrců Gripenů byl nákup střel typu vzduch-vzduch pro tyto stroje. Několik raket AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile) přišlo sice na miliony, ale s ohledem na investici do letadel to už byl detail, avšak letadla bez střel by asi moc platná nebyla. A co když se střely nikdy nepoužijí? Jedině dobře. Onkologické přístroje by bylo také lepší nikdy nepoužít…

Gripen v „plné polní“ s nasazenými AMRAAMy. Na fotce si všimněte průhledového HUD (Head-Up Display) displeje, jednoho z nejlepších vynálezů poslední doby v oblasti letectví.

Druhá strana barikády neboli cvičné cílení letadel odpalovačem raket typu země-vzduch. I přestože má tahle hračka několik set kilogramů, je stále ještě považována za ruční zbraň. A skutečně je velmi mobilní. Moderní armády velmi nerady vidí podobné kousky v rukou povstalců a teroristů, neboť způsobují v řadách letectva ošklivé šrámy a přitom rychle a nepozorovaně mizí z místa útoku.

Velmi čerstvá fotka ze září 2009. Čtyři transportní vrtulníky Mi-171Š společně se dvěma bitevníky Mi-24/35 cvičily v Pyrenejích na nadcházející misi v Afgánistánu. Náš vojenský kontingent tak posílí v nestabilní oblasti kolem Lógaru kromě dalších vojáků i letectvo.

Opět transportní vrtulník Mi-171Š, tentokráte při cvičení výsadkářů v domácím vojenském prostoru. Kdo z vás někdy stál vedle přistávajícího vrtulníku, určitě ocení pevný postoj vojáka pomáhájícího s přistáním.