K čemu jsou „bezpečáci“?
Už delší dobu jezdím se ženou nakupovat do hypermarketu Tesco v Děčíně, protože jde v širokém dalekém okolí o jediný obchod s širokým sortimentem a dobrou otevírací dobou (příznivé ceny jsou pro nás spíše milým bonusem). Nikdy jsem si — třebaže mnozí lidé nemohou Tescu přijít na jméno — nemohl na tento obchod stěžovat. A koneckonců to nebudu dělat ani nyní, i když mě jeden tamní zaměstnanec dosti šokoval…
O co šlo? Stojíme si takhle u pokladny a slečna (omlouvám se, pokud šlo o paní) pokladní nám zručně účtuje nákup. V tom se ke mě zezadu přitočí umolousané individum a špinavou rukou vnucuje pokladní zřejmě účtenky od kdovíkde sebraných vrácených lahví. Pokladní jej odmítá s tím, že se musí zařadit nakonec fronty, načež ono individuum se do ní velmi lámanou češtinou začne navážet ve smyslu jakože on je vážená zákazník a ona by měla být zdvořilá. Nejprve jsme se ženou spor mírně nechápali (pokladní byla zdvořilá více, než by v dané situaci musela být), ale posléze jsme v onom individuu neomylně poznali člověka, který by si mezi mládeží vysloužil označení „prudič“. Chcete-li to méně expresivně, šlo o prachsprostého hulváta a potížistu. Ve světle tohoto poznání jsem se, když jeho obtěžování neustávalo, na něj ve vší slušnosti, ale dosti razantně obrátil, aby uposlechl pokladní a zařadil se kam patří. Respektive na konec fronty — kam patří jsem ho slušně poslat nemohl a snižovat na jeho úroveň jsem se nechtěl. Sice ještě prohodil nějaké poznámky vůči mojí osobě, ale vzhledem k mé relativně mohutné tělesné konstituci se do větších sporů evidentně pouštět nechtěl, třebaže slečnu pokladní po zařazení se na konec fronty napadal slovně dál.
Celou událost bych pustil z hlavy (nevychovaných lidí je všude dost), kdyby mě nezaujalo něco jiného. Přímo naproti pokladně, kde se celá událost odehrávala, postával a vybavoval se s prodavačkou z protějšího obchodu starší prošedivělý brýlatý pán, na jehož vestě se hrdě skvěl nápis „Security“ (jako bychom pro to neměli český výraz). Protože bytostně nesnáším, když někdo napadá ženy a dívky (tím spíše, nemá-li k tomu důvod), pojal jsem úmysl tohoto „agenta“ upozornit, že by měl zjednat pořádek. Přišel jsem tedy k němu, upozornil ho na situaci a optal se, zda by nebylo příhodnější, aby z titulu své funkce místo diskuzí o kdovíčem šel pomoci podkladní. Přiznám se, že jsem zůstal stát s otevřenou pusou, když mi odvětil, že to není v jeho kompetenci. Protože můj údiv musel být evidentní, dodal, že on sám nic dělat nemůže, že v případě problémů si musí slečna pokladní zavolat na dispečink a ten mu dá povel. Když jsem se v reakci na toto sdělení zeptal, zda on tu tedy není k tomu, aby pomáhal svým kolegům-zaměstnantcům a zákazníkům v problémech, začal drmolit něco o napojení na kamerový systém. (Žádný monitor jsem ovšem v jeho okolí neviděl.) Na to se do diskuze vložila má žena, která pochopitelně byla udivena přinejmenším stejně tak jako já, a dotyčného pána se optala, v čem tedy spočívá smysl jeho práce. Na tuto otázku jsme bohužel už odpověď nedostali. Pán už reagoval pouze ve smyslu, že kdyby něco dělal, mohl by z toho mít problémy a to on samozřejmě nechce.
Protože s různými členy bezpečnostních služeb v obchodních domech mám zkušenosti spíše negativní a beru je jako nutné zlo, velmi mě zamrzela informace, že když budu mít v obchodě problém, tamní — za bezpečnost placený a odpovídající — zaměstnanec mi nepomůže. Ptám se tedy: je jediný smysl těchto lidí znepříjemňovat nákupy slušných zákazníků lustrováním igelitek, značkováním jinde zakoupeného zboží a podobnými ponižujícími úkony? Podle informací, které jsem dnes dostal, zřejmě ano. Nebo šlo o výjimečný šlendrián spojený s drzou výmluvou jediného člověka?
P.S.: Tento textík (drobně upravený) odesílám formou dopisu společnosti Tesco Stores s tím, že bych jako novinář — před tím, než to rozmáznu :-) — rád dostal jejich vyjádření k této problematice.
ELfkaM 
neděle 16.11.2008, 00:01 
Reakce na carnero @ 15.11.2008:
Na tuhle poznámku mě ani nepřivedla Tvá averze vůči Tescu na Andělu
(třebaže o ní vím), jako spíše internetová bouře, která se zvedla po
pohrůžce žaloby společnosti Tesco Stores na autora loga „Česko“
stylizovaného právě do podoby loga (ochranné známky) této společnosti.
Různí blogeři na vrcholu této aféry vyzývali k bojkotu Tesca a já si
říkal, kam už bych jinam měl chodit nakupovat, když ne tam. Zjevně není
Tesco, jako Tesco 
carnero neděle 16.11.2008, 00:15 Reakce na ELfkaM @ 16.11.2008:
Nevztahoval jsem to na sebe. Spíš jsem to uvedlo jako důkaz toho, že ne každé Tesco je v tak dobrém stavu jako to, které Ty navštěvuješ. Opravdu nejsou stejná a zatímco některá Tesca jsou stále perfektně zásobené, jiná míří směrem ke kvalitám Lidlu a jsou vyloženě „zbídačená“. Paradoxně pak lépe nakoupím v samoobsluze Tescu express u I.P. Pavlova, než v desetkrát větším (dnes již jen rádoby-) hypermarketu na Andělu. Samotné Tesco mi nijak nevadí, ale letošní změna způsobu zásobování z některých obchodů udělalo jen hromadu prázdných regálů.
ELfkaM neděle 16.11.2008, 14:55 Reakce na carnero @ 16.11.2008:
Je to docela dobrý paradox. Tesco v Děčíně je naopak nejlépe zásaobený obchod široko daleko. Nejezdíme tam jen pro jídlo, ale pro oblečení, hračky, domácí potřeby a sehnal jsem tam třeba i DVDčka, která jinde neměli.
Martin pondělí 17.11.2008, 11:52 Já bych mu to věřil – to je stejný jako s úředníkama – kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kdo něco dělá, riskuje trest. Jako když ti na úřadě odmítnou dát potvrzení o tom, že něco odmítaj udělat…
Martin pondělí 17.11.2008, 11:55 jo, a nazval bych ho spíš česky „strážný“. Bezpečákem se obvykle myslí člověk, kterej buď jezdí dělat revize, nebo naopak zodpovídá ve firmě za to, že když někdo přijede udělat revize, tak firma projde (a taky za to, že se nikdo v práci nezabije) -prostě bezpečák je zažitej pro bezpečnost práce, sekuriťáka bych nazval strážným.
ELfkaM pondělí 17.11.2008, 12:10 Reakce na Martin @ 17.11.2008:
Připomíná mi to princip policejní kariéry: „Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kdo nic nezkazí, bývá pochválen. Kdo je chválen, bývá povýšen. Kdo je povýšen, nic nedělá. Kdo nic nedělá, nic nezkazí…“
Proto Ty uvozovky, ani netuším, jak by se tohle „povolání“ vlastně jmenuje. Soukromě si je tak nazývám podle vzoru policie — policajt, bezpečnostní agentura — bezpečák :o)
carnero pondělí 17.11.2008, 12:30 Reakce na ELfkaM @ 17.11.2008:
Já myslím, že „Tesco-zevl“ je naprosto odpovídající název toho povolání :D
dunadan pondělí 17.11.2008, 18:41 Taky máme u nás ostrahu ( toť další výzva jazyková ! ) s patřičnou nouzovou 24-hodinovou linkou. T.j. něco jako firemní 158. Ta celostátní však alespoň funguje. Tu naši jsme potřebovali třikrát. A hádejte? Třikrát to nikdo nezvedl (:-) Asi jsme volali v nějaké „blbé“ dny, protože jinak slouží 24 hodin… P.S. Pro šťouraly – nepracuji v Tescu (:-)))
hav[.:tečka]rad[@:zavináč]centrum[.:tečka]cz
rarach pátek 17.09.2010, 11:07 Bohužel běžná zkušenost. Ale je vidět přístup k práci a hlavně by mě zajímalo, kam se v dešní době podělo slušné vychování :-( A odkud se bere ten nezájem o okolí. Přeci jen, už v rámci lidskosti a minimálně profesionality se měl onen „ochránce“ za pokladní postavit.
rasch[@:zavináč]seznam[.:tečka]cz
o autorovi weblogu
sledování novinek na postrehy.havlas.eu
poslední komentáře
nejčtenější příspěvky
dále (spolu)pracuji
stojí za návštěvu
Počítač pro každého
Hned na začátek si dovolím offtopic, ke kterému mě přivedla věta „třebaže mnozí lidé nemohou Tescu přijít na jméno“. Někdy se stav v Tescu Nový Smíchov (Anděl) a zkus tam nakoupit. Pokud nekupuješ jen tesco-věci (jejich vlastní značku), tak si nejspíš nenakoupíš vůbec nic. Ale pravda, je to levné – sám zpravidla odcházím z prázdnou a tudíž mě to nic nestojí. Pro ilustraci pár fotek: 1, 2, 3 a 4. Čtyři fotky, ale takto zpravidla vypadá libovolně zvolená část obchodu.
O tom, k čemu Tebou zmínění lidé (resp. sekuriťáci) jsem si udělal představu díky rozbité lahvi nějakého nápoje. U obchodu se stane docela často, že igelitka praskne a zákazníkovi vypadne lahev. Pokud je skleněná, rozbije se a rozlije. Jednou byla takto rozbitá lahev uprostřed haly před vstupem do Tesca Nový Smíchov. Je tam takový větší prostor a přesně uprostřed byly střepy a asi pivo. Kolem toho stáli čtyři chlapíci s vestami „SECURITY“. Stáli jako profíci chránící amerického prezidenta, tvářili se důležitě a k lahvi stáli zády, čelem k nepříteli… ehm, k zákazníkům. Na zajištění místa čina, aby někdo neuklouzl, by stačili bohatě dva. Jenže to nebylo všechno. Další čtyři se skláněli nad rozlitým pivem a horlivě debatovali o tom, co s tím udělat. Zda zavolat úklidovou službu, nebo nejdřív vedoucího prodejny, nebo dokonce nějakou správu obchodního centra.
No, řešili a hlídali rozlitou lahev piva asi pět minut. Pak jsem odešel. Za deset minut nedokázali vymyslet ani to, zda zavolají někoho, nebo zda jeden z nich (jeden z OSMI) skočí pro smeták a hadr. Pět minut jsem na ně zíral a přicházel na to, jak jsou naprosto zbyteční a jejich jedinou činností je překážení a opruzování zákazníků. Nic víc, víc asi neumí.