Havlas.eu

V severočeském Liberci se poslední dobou dějí kontroverzní věci. Místo lidmi požadovaného parku vyrostlo na Šaldově náměstí obchodní centrum, mistrovství světa v klasickém lyžování také nebylo všeobecně kladně přijato a nyní se těžká technika zakousla do jedné z dominant Liberce — do Ještědu. Nic nepomohly občanské ani politické tlaky, které chtěly ze zajímavé budovy udělat technickou památku, podnikatelská lobby byla prostě silnější a navíc dost rychlá.

Hotel Ještěd, Liberec (ilustrační foto).

…dočíst příspěvek „Demolice Ještědu“ (stručný příspěvek)

I když nemá smysl příliš žít historií, jsou události, na které by se rozhodně nemělo zapomínat. Období německé Třetí řiše, tedy období vlády Adolfa Hitlera a jeho přisluhovačů, určitě do této kategorie patří. Bohužel stále častěji se lze setkat s tím, že lidé sice na oko nezapomínají, ale vykládají tehdejší události zkresleně nebo dokonce zcela opačně. Bohužel nejde přitom pouze o extrémistické skupiny s pochybnými ideály, nacistické Německo si berou do úst často i čelní státní představitelé. A co hůře, zpravidla o tomto období nevědí zhola nic nebo (možná ještě hůře) papouškují klišé vytvořená léty propagandy. V souvislosti s aktuální obtížnou hospodářskou situací se čím dál častěji zmiňuje „Hitlerův hospodářský zázrak“, jímž německý diktátor údajně postavil na nohy meziválečné Německo. Skoro by se až mohlo zdát, že v době zahájení druhé světové války nebyl ekonomicky silnější a blahobytnější stát. Jenže, jak to tak bývá, pravda je někde jinde.

…dočíst příspěvek „Hitlerův hospodářský zázrak“ (příspěvek tak akorát)

Winnenden. Německé město, které se „přes noc“ nechvalně „proslavilo“ po celém světě. Pro ty, co náhodou nesledují zpravodajská média, připomenu, že před několika dny tam sedmnáctiletý kluk s pistolí v ruce popravil 12 lidí na své bývalé škole a než jej policie zlikvidovala (resp. než jej zranila a on v reakci na to obrátil zbraň proti sobě), stálo to ještě životy dalších třech lidí. Po úvodním šoku začala společnost hledat důvod řádění mladého vraha. A našla jej velmi rychle — kluk hrál na počítači akční hry, a pak prostě vyrazil vyzkoušet do města nabyté „znalosti“. Jak jednoduché…

…dočíst příspěvek „Vrah od počítače“ (příspěvek tak akorát)

S lehkým odstupem (zapříčiněným uzávěrkou, únavou a vodovodní havárií ve sklepě) se ještě jednou vrátím k veletrhu CeBIT, který se jako již tradičně konal začátkem března v německém Hannoveru. Stejně jako v předchozím příspěvku, se i nyní nebudu zaměřovat na žádné (slovy marketingu) „inovativní produkty“, ale několika málo (nekvalitními) obrázky a pár řádky textu vám přiblížím některé z mnoha zajímavostí, co byly na veletrhu k vidění.

…dočíst příspěvek „Perličky z CeBITu II“ (příspěvek tak akorát)

Začátkem března se každý rok koná v německém Hannoveru veletrh informačních technologií CeBIT. Jeho velkou výhodou je, že (na rozdíl od mnohých jiných podobných akcí) se postupem času neodklonil od IT ke spotřební elektronice, ale jeho hlavní devízou zůstávají nadále počítače. Samozřejmě dávno pryč jsou doby, kdy se na veletrzích představovaly významné technologické novinky. Ale přesto dokázali organizátoři opět přitáhnout slušnou řádků vystavovatelů a leccos zajímavého je k vidění. Protože nemá smysl ukazovat to, co najdete na internetu, zaměřím se spíš na některé perličky. Předem se omlouvám za horší kvalitu fotek, neměl jsem s sebou patřičnou výbavu — focení mě přeci jen neživí a tahat celý den pořádný foťák je docela fuška (pro účely webu navíc zbytečná fuška).

…dočíst příspěvek „Perličky z CeBITu“ (příspěvek tak akorát)

Od doby, co v Liberci začalo mistrovství světa v klasickém lyžování, přináší média zprávy o tom, jak svatý Petr miluje organizátory a jak příprava v podobě desítek sněhových děl a ledovce v albrechtickém údolí byla zcela zbytečná. To je samozřejmě pravda, neb mám-li to porovnat třeba s loňským rokem, jsou letos sněhu opravdu hromady. Nicméně média přináší zprávy v tom duchu, že Liberec, potažmo celé severní Čechy jsou kompletně pod sněhem. Téměř jako by se tam život zastavil — a vyhlášené kalamitní stavy tomu dávají punc pravdivosti. Každý den tak znovu a znovu udivuji své pražské kolegy, když opět přijedu v pohodě do práce a na otázky ohledně sněhu odpovídám, že ho je dost, ale — pominu-li od lopaty vytahané ruce — nijak zvlášť nepřekáží.

Terminál MHD v Liberci — sníh leží, autobusy jezdí.

…dočíst příspěvek „Kalamita (?)“ (stručný příspěvek)

Patřím mezi lidi, kteří se snaží dodržovat všechny zákony, pravida, ba i doporučení — nejenže nekradu, nevraždím a nekrátím daně, ale i v obcích jezdím padesátkou, v prostředcích hromadné přepravy pouštím sednout zdravotně indisponované a třídím odpad. Dokonce se snažím chovat vzorně i v případech, kdy zákony dovolují (morální) prohřešek. Například filmy a hudbu kupuji (je-li to technicky možné) a nestahuji je z internetu. Pokud už něco poruším, je to buď v situaci, že není jiná možnost (zkuste umýt auto, když tuto odpadní vodu nelze podle platných nařízení vypustit ani do přírody, ale ani do kanalizace) nebo že by doržování pravidla bylo daleko nebezpečnější než jeho porušení (jeďte na jednotřídce v lese 30, protože se tam údajně pracuje, když se vám na záda řítí kamion stovkou). S ohledem na výše uvedené mě nijak nevyvedla z míry v minulém týdnu příchozí obálka s červeným pruhem, která často signalizuje nějaké nepříjemnosti. Chyba lávky.

…dočíst příspěvek „Jak jsem se stal zločincem“ (stručný příspěvek)

Za devatero servery a osmero switchi, žil byl jeden ELfkaM, který se rozhodl zasponzorovat nenažraná holywoodská studia a koupit si za čtyři sta stříbrných jednu z filmových novinek na originálním DVD. Také si děti říkáte, proč to rovnou neopirátil z internetu? Tenhle hoch byl idealista a bylo mu proti srsti páchat ošklivosti. Ano děti, máte pravdu, stahování z internetu je samozřejmě dovoleno. Jenže kdo nechce přijít do pekla, neměl by krást, i když to zákony kocourkovského království dovolují.

…dočíst příspěvek „Jak chtěl ELfkaM koupit DVD“ (stručný příspěvek)

Před časem carnero na svém webu poznamenal, že se mu čím dál více líbí v Praze. Já naopak čím více času v Praze trávím, tím více jsem rád za svůj dům v malém, vysoko položeném městě. Pravda je, že sto kilometrů do práce zní jako poměrně velké sousto, na druhou stranu nejezdím o nic déle než mnohý kolega bydlící „v Praze“ (někde na okraji nebo v blízkém okolí). A jinak už následují jen „samá pozitiva a sociální jistoty“. Jednou z významných výhod je krásný a čistý vzduch a to i ve chvílích, kdy se níže položené obce a města topí ve smogu a mlhách. No, co bych povídal, podívejte se radši na fotky…

…dočíst příspěvek „A jak je u vás?“ (velmi stručný příspěvek)