Perličky z CeBITu
Začátkem března se každý rok koná v německém Hannoveru veletrh
informačních technologií CeBIT. Jeho velkou výhodou je, že (na rozdíl od
mnohých jiných podobných akcí) se postupem času neodklonil od IT ke
spotřební elektronice, ale jeho hlavní devízou zůstávají nadále
počítače. Samozřejmě dávno pryč jsou doby, kdy se na veletrzích
představovaly významné technologické novinky. Ale přesto dokázali
organizátoři opět přitáhnout slušnou řádků vystavovatelů a leccos
zajímavého je k vidění. Protože nemá smysl ukazovat to, co najdete na
internetu, zaměřím se spíš na některé perličky. Předem se omlouvám za
horší kvalitu fotek, neměl jsem s sebou patřičnou výbavu — focení mě
přeci jen neživí a tahat celý den pořádný foťák je docela fuška (pro
účely webu navíc zbytečná fuška).

Jednou z nejvíc „cool“ věcí, co jsem na CeBITu zahlédl, byla tato
téměř šedesátipalcová dotyková obrazovka. Nebyla to ovšem obyčejná
„klikací obrazovka“, ale uměla toho mnohem více — například
roztažením prstů od sebe jste mohli zoomovat. Ve spojení s programem Google
Earth, na němž výrobce (Hyundai) schopnosti zařízení demonstroval, šlo
o nepřekonatelnou hračku.

Jste vzteky bez sebe, když na začátku dlouhé cesty dojde vašemu MP3
přehrávači „šťáva“? Pak by vám mohla pomoci tahle taška
s univerzální solární nabíječkou. Nutno poznamenat, že zatímco
někteří výrobci se snaží prodávat humpolácké tašky, které mají
v kapsách všité klasické (tvrdé, těžké a tlusté) fotovoltaické
panely, tyhle tašky měly panely ze speciálního materiálu, vlastnostmi
naprosto srovnatelného s materiálem zbytku tašky. Dokážu si představit
třeba i podobnou bundu.

Také jste se ještě před nedávnem smáli vizím Billa Gatese, který
představoval digitální domácnost, kde každý přístroj je připojený
k internetu a dá se ovládat z panelu kdekoliv v bytě, případně
i vzdáleně? Tahle kuchyň to již umí. A ve skutečnosti je to daleko
méně šílené a daleko více praktické, než to znělo z úst „velkého
Billa“.

Optickým médiím zvoní hrana. Zatímco ještě podzimní veletrh IFA
v Berlíně byl ve znamení údajného nástupu Blu-ray disků, na CeBITu už
zdaleka tak modro nebylo. Naopak, všudypřítomné flash disky a paměťové
karty s desítkami gigabajtů dat (přitom už s kapacitou 32GB se dají
pořídit za perfektní cenu kolem 1 500 Kč a jednou zapsatelné 25GB BD
médium vyjde na cca 250 Kč) zasahují i do míst, kde dříve vládla
výhradně stará CD/DVD média. Tento japonský distributor prodávající
software na flash discích budiž zářným příkladem.

Takhle vypadá absolutní bezpečnost — slepá, libovolně
naprogramovatelná klávesnice. Leckomu se může hodit, ale psát články bych
na ní tedy nechtěl ;-).

Obrovským plusem německých veletrhů je fakt, že jsou skutečně dělány
pro lidi. Kromě mnoha zajímavých exponátů si i „běžní smrtelníci“
mohou užít lecjaký doprovodný program. Na fotce vidíte stánek výrobce
antiviru Avira, kde si lidé s plácačkou na mouchy v ruce mohli na dotykové
(spíš tedy „dobuchové“) obrazovce umlátit záškodníky ohrožující
jejich počítač. Podle úspěšnosti pak k již zmíněné plácačce
vyfasovali ještě další ceny od majitele stánku.

Ochutnávku budoucnosti nabídli na letošním CeBITu inženýři a vědci
z vývojových kanceláří a univerzit. Například jste mohli vidět první
náznaky automatické dopravy — vozík nejenže se podle bílé čáry
pohyboval autonomně (slečna na něm pouze seděla a vozila se), ale zároveň
vyhodnocoval i pozici dalšího vozíku a volil vždy tu správnou (volnou)
cestu, případně, když bylo nutné dát přednost, zastavil.

Dalším zajímavým automaticky-dopravním prvkem bylo malé autíčko
Smart, které za sebou „táhlo“ traktor. Tedy autíčko pouze vysílalo
naváděcí signály a traktor bez šoféra (všimněte si prázdné kabiny) ho
jako poslušný pejsek následoval libovolným směrem. Něco podobného asi
k ničemu dobré není, ale zkoumané technologie se budou velmi hodit pro
automatické městské dopravní systémy. Třeba se dočká ještě naše
generace.

Hitem sezóny jsou netbooky nebo (chcete-li) mininotebooky — prostě
maličkaté notebooky na platformě Intel Atom, které kloubí malé rozměry,
velkou výdrž při provozu na baterie, dostatečný výkon a nízkou cenu.
Velmi zajímavým prvkem byl netbook společnosti Gigabyte, který se bude
prodávat společně s jednoduchou dokovací stanicí se třemi USB a jedním
VGA portem. Prostě přijdete domů, zaklapnutý notebook dáte do stojánku a
pracujete s normálním monitorem, klávesnicí a myší. To vše za (pro
netbooky tradičních) pár korun. Mimochodem — Intel Atom s Windows XP je
velmi svižný a netbooku nedělalo nejmenší problém „uživit“ i Full HD
monitor.

Datový projektor o velikosti mobilního telefonu vypadal na první pohled
dobře, ale jeho výkon byl tragický. Pokud jste jej namířili mimo testovací
box, který kolem něj vytvářel tmu, měl problémy už s obrazem
o velikosti zhruba listu papíru A4. Marketingovým „up to 50 inches“, je
tedy na hony vzdálen, ale příslib do budoucna jistě nabízí.

Zaujala mě též plazmová obrazovka s funkcí tabule. Princip byl přitom
až trapně jednoduchý — podle toho, jakou jste z držáku zvedli
„fixu“, na takovou barvu program přepnul. Pravda, obrazovka reagovala na
kreslení s drobným zpožděním, ale to jí z krásy a praktičnosti nic
neubíralo. Škoda jen, že na našich školách se něco takového nemůže
uchytit.

Za bezpečně největší šílenost, co se dala v Hannoveru vidět, bych označil tuhle nafukovací tašku na notebook. I když z hlediska ochrany vloženého stroje na to byla (alespoň do propíchnutí) jistě velmi dobře a navíc ji po příchodu na pláž mohou závislí tatínkové rychle přeměnit na plovoucí lehátko pro svou ratolest.
Tak to je pro dnešek vše. Uvidím, co ještě stihnu zítra, i když věřím, že pár zajímavostí se ještě najde. Jednu tedy mám v zásobě, ale ta se časem objeví na jiném webu.
Reakce na carnero @ 04.03.2009:
S konečným důkazem bych to ještě nepřeháněl, ale nemohu se zbavit dojmu, že to k tomu neodvratně a čím dál silněji směřuje. No, koneckonců ono i DVD se prokřesávalo na povrch velmi těžko a jen jeho nenahraditelnost ho nakonec prosadila. A Blu-ray už zdaleka není to nejlepší, co na trhu je…
K té interaktivní tabuli, já na ní před dvěma měsíci dělal zkoušku z Mikroekonomie. První vlaštovka, s rozlišením odhadem 640×480, při psaní byly vidět jednotlivé pixely o velikosti necelého centimetru, ale z dálky to nebylo nejhorší.
Reakce na mar.tan @ 06.03.2009:
No vida, to bych ani nečekal, že se to už u nás někde používá. To je vcelku nadějná zpráva…
Aplikace na paměťovkách mě potěšily. Nedávno jsme se o tom bavili – a beru to jako konečný důkaz, že si měl pravdu :)